 |
Pohled z okna „Wielanda“ byl skutečně děsivý... V knize Dobrodružný svět Zdeňka Buriana jsou také reprodukovány ilustrace ke knize Raketou do měsíce, kterou napsal německý spisovatel Otto Willi Gail. Ta vyšla u nakladatele J. R. Vilímka nejprve na pokračování v časopise Dobrodružný svět (1928) a poté knižně (1930). |
Zdeněk Burian nás stále fascinuje. Rozsahem díla, perfektností
výtvarné techniky, atmosférou, která z jeho obrázků dýchá. Knihy, které ilustroval,
jsou už často (mnohdy i po právu) zapomenuty, obrázky z nich však žijí svým vlastním
životem dál.
Velká monografie Dobrodružný svět Zdeňka Buriana dává nahlédnout
do počátků malířova díla, do let jeho vyzrávání ve špičkového ilustrátora literatury
všelikého druhu.
Kniha si neklade nárok na úplnost. Představena je jen část ilustrační
tvorby z let 1927 až 1942, kdy Burian pracoval zejména pro nakladatelství J. R.
Vilímek. Přednost dostaly obrázky k titulům, jejichž šance na nové vydání je malá.
V knize proto nenajdete výtvarný doprovod k mayovkám či verneovkám, které bývají
občas s Burianovými ilustracemi reeditovány.
Najdeme tu tedy spíše knihy odstrčené, pozapomenuté – i když
jde třeba i o tituly známých autorů. Ze známějších a stále vydávaných knih jsou
tu představeny ty, které si dnes už spojujeme spíše s jinými ilustrátory, pokud
vůbec ilustrovany jsou, nebo k nim Burian kreslil jen přebal či nanejvýše nějakou
další vstupní ilustraci (to je příklad Dumasova Hrabě Monte Cristo či historických
románů Henryka Sienkiewicze). A pak jsou tu zastoupeni také autoři, jejichž
jména dnes už běžného čtenáře neosloví. Jejich knihy svůj čas přežily snad
právě jen díky Burianovým ilustracím (za všechny Joseph Delmont či Rudolf de
Haas). Každý autor i titul jsou však v knize podrobněji přiblíženi,
zejména však proto, aby Burianovy obrázky získaly kontext.
Zdeněk Burian byl velmi plodný ilustrátor. Částečně z
nutnosti se uživit, ale zejména z naturelu. Odhaduje se, že vytvořil na deset tisíc
obrázků určených k reprodukci. „... zakázka střídala zakázku a to bylo jeho prokletí.
Ilustroval to, co mu dali,“ říká v úvodu ke knize spisovatel Ondřej Neff. Editoři svazku
ovšem konstatují, že nakladatelé ne vždy uměli využít Burianových schopností.
Například je s podivem, že mu více nezadávali historické látky, protože třeba
ilustrace k Dumasovi ukazují, že Burian „zobrazoval historické výjevy s
nebývalou precizností a dynamikou.“
Podivuhodný je rozsah prostředí, s nímž si Burian věděl rady.
Nikoli nadarmo sám sebe označoval za „ryzího dokumentaristu“, byť to byla jen jeden
z rysů jeho tvorby. Divoký Západ, exotický Východ, anglická aristokratická sídla,
Francie za velké revoluce, oceány i vesmírný prostor. Tam všude se skvěle orientuje,
až do sebemenšího detailu.
Co spojuje Burianovy ilustrace? ptá se v úvodu Ondřej Neff. „Jistě
je to technika, kresebné mistrovství a malba prastarou technikou kvaše, objevenou
arabskými malíři ve 12. století. Krom toho ale v nich cítím ještě něco jiného. Malíř
dává jasně najevo svůj vztah k figuře. Poznáváme, které patří jeho sympatie. V jejich
vzezření čteme celou škálu emocí, ovšem velmi často z nich čiší cosi jako vzdor.
To je projev Burianova vnitřního postoje ke světu. Jsem realista a maluji, co vidím,
to byla jeho zásada a držel se jí i v době, která mimetickým uměním pohrdala.“
Kromě nepopiratelné dokumentární hodnoty, s níž detailněji osvětluje
vydávání dobrodružné literatury od dvacátých do čtyřicátých let a působení některých
klíčových vydavatelů té doby, nabízí kniha především velkou podívanou. Celostránkové
a polygraficky vynikající reprodukce jedinečných Burianových obrázků (povětšinou
uchovávaných v Památníku národního písemnictví), diváka okouzlí. „Bez přehánění
můžeme konstatovat, že takto reprodukované své práce Burian nikdy nespatřil,“ píše
v úvodním textu Ondřej Neff.
K jednotlivým ilustracím připojili editoři vždy citát z textu
– v duchu dávné vydavatelské praxe. Ostatně Burian citace ke svým kresbám často
sám dopisoval. „Zakládal si na tom, že knihy, které ilustruje, rovněž čte, promýšlí
dějové okamžiky vhodné k výtvarnému zpracování a svou ilustrací tak věrně doprovází
zmíněnou pasáž,“ píší editoři.
Obrazová část publikace stvrzuje slova, která v závěrečné eseji
Burianovi věnoval Rostislav Walica: „Burian byl mnohostranný a zároveň extrémně
pracovitý umělec, ale především to byl vizionář, a právě to jeho práci dodávalo
jakýsi magický prvek, cosi zásadního, co odlišuje průměrný talent od jedinečného.
Burian byl osobitým mistrem v žánru populární, masové, komerční, či chcete-li triviální
kultury. Dokázal si vysnít, ale především věrohodně a působivě zprostředkovat vize
světů, jež dovolují odpoutat se od všedních dnů.“
Dobrodružný svět Zdeňka
Buriana. Sestavili Ondřej Müller a Rostislav Walica. Plus, 416 stran, ISBN 978-80-259-0561-6.
